Alergie na sluneční záření

Fototoxické a fotoalergické reakce na sluneční záření

 

Trocha fyziky na úvod

Sluneční záření dopadající na zem reprezentuje zejména proud nejaderných složených

částic – fotonů o vlnových délkách přibližně od 800 nm do 290 nm. Tato část reprezentuje

jejich spektrum od tepelných infračervených fotonů až k UVB záření. Protože fotony jsou jak

částicemi tak formou energie, platí, že čím kratší vlnovou budou mít, tím vyšší bude jejich

frekvence a tím vyšší energii bude jejich záření skrývat. Nebezpečím spočívajícím v UVA,

ale především v UVB záření, je jeho schopnost poškodit genom buňky – jadernou DNA.

Takové záření je natolik energeticky bohaté, že může doslova ,, štípat “ i jiné látky v těle

a spolu s například chemickými UV filtry vytvářet nové molekuly, které tělo nezná a vytvoří

proti nim protilátky – rozvine se alergie nebo nastane chemické poškození okolním tkáně.

1. Kolik typů alergických reakcí pokožky na slunce známe a který je

nejrozšířenější?

Nadměrné vystavení se slunečnímu záření je spojeno s řadou rizik. Dávka pro vyvolání

nežádoucí kožní reakce je individuální. Každý z nás dle svého fototypu reaguje na sluneč

ření zarudnutím kůže s následnou pigmentací. V některých případech tato reakce

vybočuje z běžného normálu a je významně intenzivnější – mluvíme o fotosenzitivitě

vrozené nebo získané zvýšené reaktivitě organizmu na sluneční záření (UV i viditelné). Ta

je dvojího typu – fototoxicická a fotoalergická.

Fototoxická reakce je způsobena chemickou látkou nebo směsí látek, které při opalování

zvyšují vnímavost kůže vůči slunečnímu záření. V tom případě mluvíme

o fotodynamizujícím účinku. Kůže rychleji zčervená, objeví se otok i puchýřky.

Hojení bývá nezřídka spojené s výraznou pigmentací. U této reakce jsou projevy omezené

pouze na místo, kde byla nanesena fototoxická látka a následně byla pokožka vystavena

slunečními záření. Typickými provokujícími činiteli jsou dehet, některé léky na nespecifickou

čbu zánětu, tetracykliny, sulfonamidy, vybrané složky parfémů či některé látky z rostlin.

Fotoalergická reakce je vzácnější a představuje pravou alergickou reakci, která je

podmíněna tvorbou protilátek vůči chemické látce současně vystavené slunečnímu záření,

případně i vůči samotnému intenzivnímu slunečnímu svitu (jaro, léto). Projevy jsou podobné

jako u fototoxické reakce, ale bývají výraznější a postupně se mohou rozšířit i mimo místo

původní expozice. Důležitým znakem je úporná svědivost.

2. Jaká existuje prevence proti těmto potížím?

2. Prevencí obou typů nežádoucích reakcí na sluneční záření je vedle omezení expozice

slunci také vhodná a důsledná fotoprotekce. Doporučené jsou přípravky s vysokou a velmi

vysokou ochranou, tj. 30 až 50+. Je vhodné, aby ochranný přípravek chránil i ve spektru

UVA. Poměr mezi celkovým SPF a UVA ochranou by měl být 3 ku 1. Důležité je, aby UV

filtry použité v přípravku nebyly samy fotosenzibilizující. Ideální je oxid titaničitý (Titanium

Dioxide), u vyšších SPF kombinovaný s moderními hybridními UV filtry. Řada složek

parfémů má fotodynamizující účinky. Proto je žádoucí, aby opalovací přípravky

neobsahovaly parfém. Současně platí zásada uměřenosti při slunění. Osoby se známou

citlivostí vůči slunečními záření by neměly pobývat na slunci mezi 10 až 15 hodinou a to ani

ve stínu. Samozřejmostí je vhodný oděv včetně pokrývky hlavy. Pot, zapaření nebo

mechanické dráždění zhoršují projevy obou typů solárních dermatitid. Pokud se chystáme

trávit dovolenou spojenou s opalováním nebo delším pobytem na slunci a máme sklon

k fotodermatózám, je vhodné preventivně čtyři až pět dnů před dovolenou užívat některé

z volně dostupných antihistaminik. Jejich výběr včetně doporučení přípravku při opalování

svěřte do rukou odborníků v lékárně nebo se poraďte se svým lékařem. Současně je

žádoucí znát svůj fototyp. Lépe je v tom případě možné doporučit stupeň SPF ochranného

přípravku. Přístroje na stanovení fototypu a SPF kůže již mají i některé lékárny v Česku.

3. Pokud se již sluneční alergie na pokožce projevila, jaká je léčba?

čba jak fototoxické tak fotoalergické reakce spočívá, vedle okamžitého ukončení expozice

slunci a dlouhodobější zdrženlivosti vůči němu, také v aplikaci látek tlumících reaktivitu

kůže. V praxi se jedná zejména o kortikosteroidy. Nezřídka však postačí pouze zklidňující

přípravky typů hydratačních mlék s dostatečným obsahem vody, která působí chladivě.

Současně se mohou celkově podávat výše zmíněná antihistaminika. U vystupňovaných

solárních alergií je nutná intenzivní terapie nezřídka spojená s hospitalizací.

Co dělat, pokud se kůže spálí?

Spálení kůže se projeví nejdříve začervenáním a zdánlivě paradoxně krátkodobě snížením

citlivosti postiženého místa. V řádech desítek minut až hodin se postupně rozvíjí klasická

solární dermatitida se zarudnutím, pálením a dotykovou bolestivostí kůže. Ve

vystupňovaných případech vznikají i puchýře různého charakteru.

čba: Postižený by měl vypít alespoň 1,5 litru tekutin za 30 minut jako prevenci možného

úžehu. Při běžném zarudnutí postačí chlazení studenými obklady. 

Oděv musí být vzdušný, nedrásající kůži. Pot stav zhoršuje.

Zcela vyloučíme pobyt na slunci až do úplného vymizení začervenání! Pokud v této době

potřebujeme navštívit například obchod nebo nějakou instituci, je nezbytná fotoprotekce,

např. SPF 50+ Postižená místa kůže se dle stavu spálení postupně sešupinatí a oloupou. V té době je

vhodné pokožku zvláčňovat. Nově diferencovaná kůže, která vznikne po spálení

pokožky, je citlivější na spálení. Proto nejméně 1 měsíc po spálení kůže používáme krémy

s vysokými UV faktory –  SPF 30 až SPF 50+.

Při stavu, kdy vznikají četné puchýře, objeví se výrazná bolestivost a nezřídka

i horečka, je nezbytné vyhledat lékaře, který povede další léčbu.

Co dělat, když se na kůži projeví fototoxická nebo fotoalergická reakce?

Oba typy reakce mohou být spojeny s nadměrnou expozicí slunečnímu záření, dokonce i se

spálením, avšak zpravidla se projeví záhy po vystavení se slunci a často i bez jakéhokoli

záměrného opalování – např. na jaře. Osoby postižené těmito reakce tento stav již znají

a snaží se mu předcházet. Při první reakci na slunce – například u Vašeho dítěte, kdy se

objeví ,, pupínky „ se nezatěžujte rozlišováním typu reakce ( fotoalergická x fototoxická ).

Vyhledejte lékaře, který určí diagnózu, zavede léčbu a poskytne Vám informace, jak

v budoucnu předcházet rizikům reakce.

Nejčastější bývají fototoxické reakce vznikající v důsledku působení slunce a chemických

UV filtrů. Proto, zejména pro děti, doporučujeme čistě fyzikální filtry.

Pokožku vystavujeme záření postupně. První den jen minuty a následně, jak kůže hnědne,

přidáváme čas. Nikdy se neopalujeme – zvláště pokud nám hrozí toxické nebo alergické

reakce – mezi 11 a 15 hodinou a u dětí mezi 10 a 15 hodinou.

Preventivně lze u postižených osob 2 až 3 dny před odjezdem na dovolenou spojenou

s opalováním podávat antihistaminika například typu cetirizinu ( bez předpisu prodejný

Zyrtec ).